Balonové létání je matkou veškerého letectví v současné době. Ačkoliv mnozí jej spíše považují za atrakci podobnou kolotočářům, podléhá balonové létání plně leteckým předpisům. Což je zajisté dobře. Balon je považován za letadlo, musí se hlásit na věži, být ve spojení v řízených oblastech a dodržovat zákonem stanovené limity a požadavky.

Vše vzniklo již roku 1782, kdy bratři Montgolfiérové dostali nápad vytvořit aerostat lehčí vzduchu, což se jim podařilo již roku 1783, kdy se první lidé vznesli do vzduchu a pokořili tak základy fyziky. Tento okamžik je vnímán jako zrod létání a díky balonářům se tato tradice dochovala dodnes i přes různá období, kdy tento druh letectví byl zavrhován a zčásti potlačen.

Z čeho se balon skládá?

Balon obsahuje několik částí, které jsou na sobě závislé a nepostradatelné. Proutěný koš tvoří bezpečný prostor pro posádku, v němž jsou ukotveny propanové láhve, připojené k hořáku. Bez něj bychom nevytopili obal balonu na dostatečnou teplotu a nebyli schopni překonat zákon přitažlivosti. Na rámu hořáku jsou připevněna ocelová lanka, která tvoří přechod mezi košem a obalem. K tomu, abychom balon nafoukli, postačí dva fyzicky zdatní jedinci a mávání látkou balonu, aby se naplnil studeným vzduchem. To již v dnešní době s přítomností ventilátoru prakticky nezažijeme. Balon musí každoročně na technické prohlídky, čímž je zajištěna maximální bezpečnost stavu techniky potřebné pro let.